Jak jsem se vyklubal

Jmenuji se Datlík.
Poprvé jsem spatřil světlo světa 19.3.2024.
Zrodil jsem se z lásky — k dětem, k přírodě, ke vzdělání a objevování.

Svět je tak úžasné místo! Toužím ho celý obletět a objevit všechna jeho tajemství. Má křídla, stejně jako vy, jsou sice ještě malá a neunesou mě daleko, ale v mém hnízdě, které jsem si postavil v Čerčanech, jsou se mnou hodné paní učitelky.

Učí mě o světě, naslouchají mi, podporují mě v tom, co mi jde a fandí mi, když se mi něco nedaří. Někdy je to dřina, ale s jejich pomocí už jsem zvládl překonat nejednu těžkou překážku. Už se tak těším, až je taky poznáte a až budu objevovat svět společně s vámi!

Příběh Datlíkova loga

Kdo nás učí létat

Naše hnízdo postavily Petra a Jana, dvě nadšené paní učitelky, které nás budou na cestě světem doprovázet. Samy vám řeknou, jak to začalo...

V roce 2019 jsme se společně sešly v čerčanské školce. Měly jsme možnost pracovat s dětmi různého věku, homogenními i heterogenními skupinami dětí, připravovat a realizovat různé projekty pro děti a jejich rodiče. Postupně jsme dospěly k tomu, že bychom chtěly děti vést trochu jinak: více pomocí prožitků a většího propojení s přírodou. Také jsme chtěly více pracovat s individualitou každého dítěte. Abychom mohly své sny uskutečnit, rozhodly jsme se otevřít si vlastní školku.

Jana

Vystudovala jsem vysokou školu pedagogickou se zaměřením na biologii a tělesnou výchovu a střední školu pro předškolní a mimoškolní pedagogiku. Fascinuje mě příroda, ráda si o ní povídám, zkoumám ji a objevuji to, co ještě neznám. Miluji pohyb a sport a vymýšlím různé projekty. Hraji na několik hudebních nástrojů, zpívám a stále se se zájmem učím nové věci.

Petra

Ve svých deseti letech jsem začala chodit do Skauta, který zásadně ovlivnil můj život (dovednosti, přátelství, rodina, hodnoty, příroda). Od čtrnácti let jsem pět let vedla družinku Světlušek. Po gymnáziu jsem vystudovala na Pedagogické fakultě UK obor Učitelství pro mateřské školy. Ráda chodím s kamarády ze skauta na výlety do přírody, baví mě tancování, relaxuji u rukodělných aktivit.

Iveta

Vystudovala jsem speciální pedagogiku na UK Praha. Mám státní zkoušky z logopedie, psychopedie a somatopedie. V současné době pracuji jako speciální pedagog a školní logoped ve speciální mateřské škole Sluníčko v Praze. Dlouhodobě spolupracuji se Spolkem DownSyndrom CZ, z.s. v Praze. Působím zde jako lektor rozvoje kognitivních funkcí a logoped. Ve volném čase nejčastěji relaxuji při tvoření z keramické hlíny a dalších kreativních činnostech. Mám ráda tanec, procházky v přírodě, cestování, ráda si poslechnu dobrou hudbu a přečtu si hezkou knihu.

Lenka

Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde jsem si udělala i pedagogické minimum. V rámci studia jsem absolvovala dva studijní pobyty v Oxfordu a Cambridge. Věnovala jsem se i jazyku německému a italskému (studium Vídeň, Florencie). Angličtina není pro mě jen práce, ale i koníček. Vyučuji jak soukromě, tak i na Škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Nejmladší klient má 5 let a tomu nejstaršímu je 64. Jsem kreativní a mým cílem je, aby se děti i dospělí se mnou cítili dobře, aby je společný čas naplňoval, dozvěděli se, naučili se zábavnou formou spoustu nového a těšili se na další setkání. Ráda tančím, sportuji, hraji na klavír a cestuji.

Náš přístup

Rostu v souladu s přírodou. Učím se z ní a chráním ji.

Cítím se v bezpečí a mám své místo mezi kamarády.

Umím naslouchat druhým a respektovat jiné názory.

Zkouším, zkoumám, experimentuji a objevuji svět všemi smysly.

Jsem podporován a rozvíjen v tom, v čem jsem dobrý, co mě baví a zároveň se učím překonávat překážky.

Umím se radovat, ale vím, že i smutek a vztek jsou mojí součástí. Učím se s nimi pracovat, abych neublížil sobě, ani druhým.

Jsem, jaký/á jsem. Mám se rád/a.

Podporuji slabší, pomáhám a učím se vidět a poznat, kde je potřeba pomoci.

Učím se sám rozhodovat a přijímat důsledky svého rozhodnutí.

Zjišťuji, co je pro mě dobré a co mi škodí.

Proč spolek?

Když jsme začaly zjišťovat, jak by školička mohla fungovat, objevily jsme několik možností. Kromě klasické školky byla možnost zřídit dětskou skupinu. Obě varianty podléhají přísnější státní legislativě a jsou časově náročnější na zřízení. Školka spadá do rejstříku škol a školských zařízení pod MŠMT a dětská skupina pod MPSV.

V dětské skupině bychom byly jen chůvami. My ale nechceme pouze pečovat a hlídat, my chceme děti dále vzdělávat tak, jak jsme zvyklé. Dodržovat standardy předškolního vzdělávání a přidat k nim více individuální péče, kterou malá skupina umožňuje. A dodržovat při tom všechny hygienické a bezpečnostní normy. Proto jsme se rozhodly založit školičku pod spolkem.

Naše zázemí

Vhodné místo pro naši školičku jsme měly ihned – starý dům po babičce, který se nachází v krásném místě uprostřed Čerčan.

Nápad, postavit na zahradě jurtu a stát se lesním klubem, jsme postupně opustily. Rozhodly jsme se, že dáme domu druhou šanci a pustíme se do náročné rekonstrukce. Dům je téměř 200 let starý, takže bylo potřeba začít opravdu od základů. A jak to všechno probíhalo se můžete podívat zde.