Datel Cestovatel 2026

Táborový deník

1️⃣.DEN - NALEZENÍ DENÍKU
🗯️Doslechli jsme se, z dobrého zdroje, že někde v okolí Čerčan prý má být ukrytý deník dvou známých cestovatelů - Zikmunda a Hanzelky - kteří ho ztratili při návratu ze své cesty po Africe. 🌍
📔Deník prý ukrývá šamanské tajemství. 🤫
🤔Již dlouho některé z nás trápil význam značky na nástěnce u vlakového nástupiště ve Zlenicích. Teprve s vyslovením jmen známých cestovatelů pojali jsme podezření, že by to mohlo souviset. Cíl dnešní cesty byl jasný! Jedeme to prozkoumat.
♀️⤴️(Otoč)U oné značky se nacházel podivný symbol. Všímavého a znalého cestovatele napadlo, že takto se v mapě značí kostel. Jenže v dohledu žádný nebyl. Nezbývalo než vzít mapu a hledat....
...byl tam!!! Tak ještě s pomocí kompasu určitě směr a jde se!
⛪Po krátkém stoupání jsme došli ke kostelu sv. Klimenta, kde jsme po chvíli ztracený deník konečně našli. Vydá nám své tajemství?
👻Bohužel to nebude vůbec jednoduché. Tajemství deníku střeží africký duch Kibo. V deníku chybí několik stránek, které bude potřeba najít, chceme-li uspět. Naštěstí nám duch zanechal vzkaz i další stopu. " Hledejte na vrchu Tuškov, tam, kde buky tvoří zelený závoj"... Kam asi zítra budeme cestovat?
Pozn. Ač panové Zikmund a Hanzelka byly osoby reálné, příběh je smyšlený a podobnost s historickými událostmi je čistě náhodná.

Zdravím vás, cestovatelé.
Jsem duch africké savany Kibo a už mnoho let střežím jedno velké tajemství. Když se cestovatelé Hanzelka a Zikmund vraceli z Afriky domů, schválně jsem z jejich auta shodil kufr s deníkem. Nechtěl jsem, aby ho našel první člověk, který půjde kolem.
Čekal jsem na partu opravdových kamarádů – takových, kteří si pomáhají, drží při sobě a mají dobré srdce.
Jestli jste právě vy taková skupina, otevřete deník a vydejte se po stopách dobrodružství. Možná právě vám prozradím tajemství, které ukrývám už dlouhá léta.
První nápovědu naleznete na poslední stránce tohoto deníku.
Kibo 🌿


 2️⃣. DEN - V KONOPIŠTI
🎒 S deníkem v batohu a s nápovědou na jeho poslední stránce, vydali jsme se dnes do Konopiště.
🌳Na vrchu Tuškov rostou buky, jejichž větve tvoří zelený závoj. Tam jsme hledali další nápovědu.
📜Sbalena, jako Hořická trubička, ukrývala se ve větvích stromů první ztracená stránka deníku.
✍🏼Na jejích řádcích, psacím písmem z černého inkoustu, zaznamenán byl další vzkaz.
HLEDEJTE TAM, KDE BUJARÉ KŘOVÍ TVOŘÍ BLUDIŠTĚ. CESTOU VŠAK MUSÍTE NEJPRVE NAVŠTÍVIT POUSTEVNÍKA A ZÍSKAT U NĚJ PROPUSTKU DO BLUDIŠTĚ.
ℹ️Více jsem se nedozvěděli. Naštěstí jsme cestou parkem narazili v podzámčí na informační centrum, kde nám zkušená paní sdělila, že ví o keřovém bludišti v našem okolí. To se nachází v Choceradech. Dle pověstí, prý tam také v jeho blízkosti, v Loretě, sídlí starý poustevník. Držte nám zítra palce...
3️⃣. DEN - KEŘOVÉ BLUDIŠTĚ A POUSTEVNÍK
Dokázali jsme se neslyšně přiblížit do blízkosti poustevníka, který sídlí u Lorety, a získat od něj propustku do keřového bludiště.
🥹 Pozor, následující popis události je jen pro silné povahy. Ti citlivější budou jistě plakat dojetím, jako my...
***Jakmile jsme opustili poustevníka a ve stínu Lorety si dopřáli naše (již druhé) občerstvení, řeč se stočila k tomu, kdo je poustevník a jak žije. Děti dostaly nápad, že se s ním každý rozdělí o svou svačinu, aby mu poděkovaly za propustky, které nám nezištně dal. Každý dal, co mohl a tým vyslanců to, i s osobním vzkazem, zanesl poustevníkovi na místo, kde obvykle sedává. ***
Tenhle záchvěv lidskosti a empatie nás velmi dojal. 🥰 S těmito dětmi se nebojíme o naši budoucnost...♥️
🪾🪈Vedeni hlasem tajemného nástroje, s propustkami od poustevníka, vešli jsme odhodlaně a s odvahou do keřového bludiště najít další stránku deníku. Někteří se málem ztratili, ale jako správní kamarádi, jsme nikoho nenechali v nesnázích. Bloudili jsme notnou dobu, ale naše vytrvalost se vyplatila.
Naše zítřejší cesta povede na místo, kde se spojuje energie vody a vzduchu. Svatý Prokop nám ukáže cestu. Již máme jisté tušení, kam zítra vyrazíme...
Pozn. Keřové bludiště se nachází v Choceradech, na pozemku rodinného domu čp.117. Majitelé jsou velmi příjemní a po domluvě vám kdykoliv umožní vstup (dokonce i v noci).
4️⃣. DEN - ROZHLEDNA

“ Po dlouhé cestě džunglí jsme potkali starou domorodou ženu. Řekla nám, že to, co hledáme u nich používají jen zkušení šamani. Máme-li i my býti ti, kteří TO mají nalézt, musíme se naučit nejen dívat, ale i vidět. Najít místo, kde se propojuje energie vody i vzduchu. Místo, odkud je vidět daleko do kraje. Svatý Prokop nám ukáže cestu.”

🗼♒Společnými silami jsme zjistili, že musíme jít na rozhlednu/vodojem Nespeky. Cestou k ní jsme dnes mimo jiné paběrkovali brambory na poli, z nichž měly děti velkou radost.

Našli jsme další stránku a zítra máme před sebou poslední cestu. Musíme přijít celé záhadě na kloub. Jsme napnutí, co objevíme...
5️⃣. DEN - ROZLUŠTĚNÍ ZÁHADY

To co hledáte jsou sladké brambory, které v zemi leží po dlouhá léta a neklíčí, ač půda okolní obdělávaná jest řádně. V Českém Šternberku, ve staré vodní elektrárně, žije stařec, jehož rodina si po léta předává příběh, kterému tak úplně nerozumí. Jen jediné vědí, že nemá být zapomenut a předán generaci mladší. Vyhledejte toho starce a poproste ho, aby vám příběh vyprávěl. Pak budete vědět vše. 

A tak jsme ho vyhledali a nechali si vyprávět tento příběh:

Tahle vodní elektrárna stojí u řeky již pár let. Nad ní se rozprostírá jez, přes který se voda každý den valí s takovou silou, že její hukot je slyšet až daleko v lese. Ta voda však zní jako tajemná píseň, které kolemjdoucí láká, aby přišli blíže a zaposlouchali se. To není voda, co tu zpívá, ale hlas, který čeká.
Lidé z okolí říkávali, že voda u jezu má zvláštní sílu. Nikdo přesně neví proč, ale je to od té doby, co se jednoho dne se u elektrárny zastavili dva cestovatelé. Procestovali daleké kraje, poznali mnoho lidí a přivezl si odtud několik podivných semínek. Tvrdili, že je dostali od šamana a pocházejí z daleké země za oceánem. Říká se jim “sladké brambory”. Zasadili semínka do půdy nedaleko jezu a poprosili rodinu, co u jezu žila, zdali by na ně dávala pozor a pečovali o ně, než se pro ně vrátí. Avšak, ať se je nesnaží vyndat ze země, zasáhla by je šamanská kletba. Cestovatelé brzy na to odjeli hledat svůj ztracený deník. Sladké brambory však nikdy nevyklíčily, i když lidé, co tu po generace dále žili půdu obraceli, zalévali a pečovali o ni, nic nepomáhalo. Bylo to zvláštní. Všude kolem rostliny sílily, ale na jednom malém kousku země zůstávala půda prázdná.
Rodina si příběh předávala z generace na generaci. Jenže postupně zapomněla, že se má starat o semínka v zemi. Proč by také, když z nich nic nevyrostlo. Zůstala pouze legenda o podivných sladkých bramborách, které nikdy nevyklíčily.


Stařec nám ukázal ono místo. Bylo však nutné nejprve zrušit šamanskou kletbu, která byla zaširfována tajným a neviditelným písmem. V hloubce asi půl metru v zemi se nacházel cestovatelský kufr, v nemž jsme konenčně našli dlouho hledaný tajný šamanský nástroj - okarýnu, přezdívaný též sladká brambora. Je mocný. Když na něj budeme hrát, přinese vám radost, lásku a pomoc druhým. V nesprávných rukou může způsobit bolení hlavy, ovládání druhých špatným způsobem nebo splnění zlých přání. Proto ho Kibo tak bedlivě střežil a ukryl. 



Navštívíme hrad Český Šternberk, Kostel ve Lštění a Zlenice, Zámek Konopiště, Rozhlednu u Nespek a také Chocerady - Loretu a keřové bludiště.
Každý den nás čeká trasa kolem 5 km - s přestávkami na hry, s prohlídkami jednotlivých památek, s obědem v domluvené restauraci a také s odpočinkem.
Denní program je koncipován nejen jako poznávání nových míst, hraní her, ale i jako obědové gastro zážitky, každý den v jiné, předem smluvené restauraci. Zde bude připravený oběd, který bude odpovídat dětským chuťovým pohárkům. 
Svačiny a pití budou mít malí cestovatelé vlastní, z domova.
Každý den bude výlet probíhat od 8:00 – 16:00. Scházet se budeme dle pokynů, buď v 8 hodin v Mini školičce Datlík, nebo na nádraží v Čerčanech. Vyzvedávání dětí - opět dle pokynů v 16 hodin na nádraží nebo v Mini školičce Datlík.



Zdravím vás, cestovatelé.
Jsem duch africké savany Kibo a už mnoho let střežím jedno velké tajemství. Když se cestovatelé Hanzelka a Zikmund vraceli z Afriky domů, schválně jsem z jejich auta shodil kufr s deníkem. Nechtěl jsem, aby ho našel první člověk, který půjde kolem.
Čekal jsem na partu opravdových kamarádů – takových, kteří si pomáhají, drží při sobě a mají dobré srdce.
Jestli jste právě vy taková skupina, otevřete deník a vydejte se po stopách dobrodružství. Možná právě vám prozradím tajemství, které ukrývám už dlouhá léta.
První nápovědu naleznete na poslední stránce tohoto deníku.
Kibo 🌿

crossmenu